Digitální technologie a online prostředí jsou dnes běžnou součástí života dětí. Spolu s tím ale přichází i řada rizik, na která je třeba reagovat již ve školním prostředí. Během besed odborníci na kyberbezpečnost představili nejčastější hrozby, kterým děti čelí – například kyberšikanu, sexting, nevhodný obsah nebo závislost na digitálních technologiích. Učitelé se dozvěděli, jak rizikové chování včas rozpoznat, jak s dětmi o těchto tématech mluvit a jak do výuky efektivně zařazovat preventivní aktivity.

„Cílem setkání bylo posílit kompetence učitelů, kteří často jako první zaznamenají změny v chování žáků. Je důležité, aby věděli, jak citlivě reagovat a kde hledat oporu,“ vysvětlil koordinátor akce Jiří Kysela.

Druhá část programu se věnovala mediální gramotnosti. Workshop s názvem „Jak se nenechat manipulovat médii“ nabídl praktický úvod do rozpoznávání dezinformací, manipulativních technik a ověřování informací pomocí novinářských otázek: kdo, co, kdy, kde, proč a jak.

„Pedagogové si vyzkoušeli, jak s žáky rozvíjet kritické myšlení, pracovat s mediálním obsahem a podporovat zdravý přístup k informacím. Důraz byl kladen na konkrétní příklady a způsoby, jak tato témata přirozeně začlenit do různých předmětů,“ doplnil Kysela.

Zvýšením kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování a podpory mediální gramotnosti se přispívá ke snižování vzdělávacích nerovností mezi žáky s různým sociálním či kulturním zázemím. Pedagogové mají zásadní roli v tom, jak děti vnímají digitální svět. Díky informovanému a citlivému přístupu mohou žákům pomoci nejen se v online prostředí bezpečně pohybovat, ale také zodpovědně přemýšlet o tom, co čtou, sdílejí a čemu věří.